Chrastavec rolní

Chrastavec rolní se vyskytuje, kromě luk, na polích, mezích, okrajích stromových porostů a ve světlých lesích na pasekách, je nejrozšířenějším druhem celého rodu. Roste od nížin až po horské oblasti. Vyhovují mu sušší, vápenité půdy. Vyskytuje se od západní Evropy přes Střední Asii až k západní Sibiři, roste i za polárním kruhem. Byl zavlečen a je hojně rozšířen v Severní Americe, hlavně v severní polovině USA.

Chrastavec rolní je bylina se vzpřímenou, slabě rýhovanou, řídce vidlanovitě rozvětvenou, dole srstnatou, nahoře lysou lodyhou dosahující výšky 30 až 150 cm. Lodyžní listy jsou trochu tuhé, šedozelené, matné. Čepele jsou rozdělené lyrovitě nebo zpěřeně do kopinatých, celokrajných úkrojků mírně chlupatých. První dva přízemní listy jsou nedělené, stejně jako někdy i ostatní.
Po opylení hmyzem (většinou včely a motýli) vyroste jednosemenný plod, 5 až 6 mm dlouhá štětinatá nažka. Rostlina je považována za myrmekochorní, šíření semen v největší míře zabezpečují právě mravenci. Chrastavec rolní se může šířit semeny nebo klonálně prostřednictvím rozvětveného podzemního oddenku, rostlina vytvoří více postranních listových růžic.

Slouží jako živná rostlina pro tesaříky Vadonia unipunctata a Agapanthia intermedia.

Je to nektarodárná i pylodárná rostlina. Nektarium květu chrastavce vyprodukuje za 24 hodin 0,27 mg nektaru s cukernatostí 37 %. Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,10 mg.Nektar obsahuje sacharózu, fruktózu i glukózu. Pylové rousky chrastavce jsou většinou jasně růžové, mohou však být i modré. Druhový med chrastavce není znám.