Opylovat

Opylovací činnost včelstva je bezpochyby nejdůležitějším včelím produktem. Hmyzosnubné rostliny jsou na opylení hmyzem přímo závislé - bez něj by nedošlo k produkci semen, nutných pro rozmnožování rostlin.

Aby se rostliny mohly rozmnožovat, potřebují přenést pyl (= samčí pohlavní buňky) na pestík (= samičí orgán); teprve potom vytvářejí plody a semena. Přenášení pylu může zajistit vítr, voda či hmyz. Některé rostliny jsou samosprašné - opylují se samy. V našich podmínkách je asi 20 % rostlinných druhů větrosnubných, zbývajících 80 % opylovává hmyz (jsou hmyzosnubné).

V přírodě existuje mnoho opylovačů, včela medonosná je však specifická:
v jednom úlu je až 50.000 jedinců - nektěří se na sběr pylu specializují a nevykonávají jiné činnosti
při snůšce je jednomu zdroji pylu (i medu) věrná tak dlouho, dokud jej produkuje - rostliny jsou tak opylovány správným pylem.
Je do značné míry domestikovaná, lze ji chovat - a tudíž i využívat pro cílené opylování
lze ji relativně snadno převážet z místa na místo - což usnadňuje opylování v rámci intenzivního zemědělství
Včela medonosná využívá pyl jako zdroj bílkovin. Rostliny jej produkují mnohonásobně víc než je potřeba k opylování. Při sběru tak včela bezděky opyluje rostlinu - prospěch je na obou stranách.
Pro vytvoření jednoho páru rousek včela musí obletět asi 80 květů. Průměrná váha obou těchto rousek je 14 mg. Včelstvo ale ročně spotřebuje více než 30 kg pylu jen pro odchov larev. Další pyl spotřebují včely pro sebe a pro trubce. Znamená to, že včely z jednoho úlu opylují přibližně 250.000.000 (250 milonů) květů.