Žluťucha žlutá

Žluťucha žlutá je trvalka, s plazivým výběžkatým oddenkem, s níťovitými žlutými kořeny. Z oddenku vyrůstají přímé 50 - 150 cm vysoké jednoduché nebo nahoře chudě větvené lodyhy. Dolní lodyžní listy jsou řapíkaté, horní přisedlé s čepelí v obrysu trojúhelníkovitou 2 - 3krát zpeřenou.

Květy vyrůstají v přímé mnohokvěté latě. Jsou 7 - 25 cm dlouhé, vzpřímené na konci větévek nahloučené, vonné. Mají rozestálé, 4 - 5 mm dlouhé bělavé okvětí. Tyčinek je v květu 12 - 20, jsou vzpřímené a delší než okvětí. Pestíků je v květu 7 - 15 s bliznami na bázi rozšířenými.

Plody žluťuch jsou přisedlé krátce zobánkaté nažky.

Žluťucha žlutá roste na vlhkých slatinných i rašelinných loukách, krajích vodních nádrží a příkopů nebo v lemech lužních lesů. Vyžaduje půdy i v létě vlhké a živinami bohaté. V Česku je rozšířena zejména v Polabí a v Dyjskosvrateckém úvalu.

Dříve se její kořeny a listy používaly pro obsah flavonolových glykosidů k barvení látek nažluto. Listy i kořeny rostliny se též používaly v lidovém léčitelství.

Žluťucha kvete od června do srpna a je velmi dobrým pylodárným i nektarodárným druhem.

Autor: RNDr. Václav Švamberk