Rojení

Rojení je přirozený způsob, kterým se množí včelstvo. Zdůrazňuji slovo "včelstvo" - nejde tedy o jednotlivé včely, jde o obsazení a postavení nového úlu. Stručně řečeno, spočívá to v tom, že si včely vychovají novou matku. Jakmile se vylíhne, ta stará vyletí spolu se spoustou dělnic ven a vyrazí zakládat nové sídlo. Nová královna pokračuje ve stávajícím úlu s těmi dělnicemi, které jí zbyly. Může to celé proběhnout v období zhruba od května do července.

Rojení je přirozenou potřebou včel, nicméně včely se nerojí pokaždé. Jsou známy některé faktory, které včely k rojení motivují, ale zdaleka nejsou známy všechny. Pokud je aspoň nějaký splněný, šance na rojení stoupají.

Některé faktory jsou tyto:

Nedostatek prostoru. Když je v úlu málo místa a hodně včel, a je navíc vhodná doba, tak to včely budou řešit s velkou pravděpodobností právě rojením.
Teplota. Když je v úlu hodně teplo a špatně se větrá, včely se rojí ochotněji.
Přítomnost trubců. Na toto upozrnili autoři Rašovské metody chovu. Jejich poznatek říká, že pokud včelař jakkoli zabraňuje včelám vychovávat si svoje trubce, tak tím k rojení přispívá. Když si trubce mohou včely chovat podle svého, šanci na rojení to tlumí.

Aby bylo úplně jasno, včelaři rojení považují za špatné. Roj totiž odčerpá část zásob a především na nějakou dobu zaměstná včely něčím jiným než nosením sladiny, takže z vyrojeného včelstva potom získáme třeba poloviční množství medu, než bychom mohli. Množení uměle pomocí oddělků takové negativní důsledky nemá. Na druhou stranu toto je chápáno jako negativum dnes, kdy je běžné chovat silná včelstva s velkými výnosy. V historii byla běžná malá včelstva s malými výnosy, a rojení bylo naopak považováno za klad - umožňovalo to včely namnožit, získat tím větší množství malých včelstev, a tím celkový výnost zvednout. Z každého včelstva se získalo medu jen trochu, ale zase jich bylo hodně. Ztráta medu rojením je u malých včelstev zanedbatelná, zatímco u velkých zásadní.