Devětsil lékařský

Devětsil lékařský je vytrvalá, 10–40 cm (–130 cm za plodu) vysoká bylina. Listy se plně vyvíjejí až po odkvětu, jsou statné, řapíky duté, vynikle žebernaté, čepel srdčitá, plstnatá, plst zůstává později pouze na rubu listů, dvojitě zubatá. Květenství úbor. Samčí úbory krátce stopkaté, samičí na delších stopkách, obojí květy růžové až červené. Plod nažka s chmýrem.

Roste na vlhkých až silně podmáčených loukách, březích potoků, v říčních nivách, řidčeji i v příkopech a při okrajích cest, vždy však na vlhkých půdách, zejména v podhorských a horských oblastech.

Protože obsahuje některé nebezpečné alkaloidy, které mohou způsobovat vážná onemocnění, není vhodné devětsil užívat jako léčivou rostlinu.

Léčivá rostlina. Devětsil lékařský byl od pradávna známou léčivkou. V současnosti se od jeho sběru vesměs upustilo. Především nepříjemně páchne a protože obsahuje některé potencionálně nebezpečné alkaloidy, nedoporučuje se užívat drogu. V minulosti se sbíral především oddenek nebo méně i list. Používal se při horečkách, astmatu, kašli. Působí močopudně. Samostatně se droga vůbec nevyužívala, přidávala se do směsí. Zevně se užívala k obkladům.

Snůška pylu i nektaru je významná pro jarní rozvoj včelstev, především v  údolních  nivách horských potoků.