Dobromysl obecná

Dobromysl obecná je vytrvalá, vlnatě chlupatá bylina vysoká 20 až 90 cm.
Lodyha je načervenalá a čtyřhranná. Výběžky oddenku dřevnatějí.
Vstřícné listy mají krátký řapík, jsou vejčité a celokrajně nebo nezřetelně vroubkované. Spodní jsou největší, k vrcholu se zmenšují.
Květenství jsou vidlanovité laty shlukující se v hlávku. Květenství tvoří až 25 květů.
Květy jsou drobné, nachově růžové. Koruna má trojcípý dolní pysk a vykrojený pysk horní. Kalich je trubkovitě zvonkovitý.
Kvete v červenci až září.Celá rostlina příjemně aromaticky voní.
Plodem je tvrdka.
Původní areál rozšíření byl v oblasti Středomoří.
V ČR se vyskytuje poměrně hojně v teplejších oblastech, maximálně byla nalezena v nadmořské výšce 750 m v Krkonoších.V Česku roste v křovinách, ve světlých lesích, na pasekách, na slunných stráních a na mělkých půdách spíše alkalických. Často se pěstuje v zahradách.
Dobromysl obecná může být použita v záhonech, ve skalkách nebo suchých zídkách , ale i sadovnické výsadbě ve větších skupinách některých úprav, i blízko cest - listy jsou vonné.
Nať dobromysli se používá zejména jako koření (pod názvem oregano); typickým použitím je kořenění pizzy. Kromě toho je též součástí provensálského koření. Chuť je výrazná, ale odlišná od majoránky. Sbírá se kvetoucí nať, přítomnost plodů je nežádoucí.

Používá se též v léčitelství pro své aseptické a protizánětlivé účinky, usnadňuje odkašlávání a zvyšuje vyměšování žluči. Droga je silným prostředkem uvolňujícím křečovité stažení hladkého svalstva (spazmolytikum). Používá se i na obklady a osvěžující koupele.

Dobromysl je dobrou nektarodárnou rostlinou. Pylu poskytuje včelám málo, pylové rousky mají šedivou barvu.Čistý druhový med dobromysli není známý, ale ve Středomoří se dobromysl spolu se saturejkou a mateřídouškou podílí na vzniku hymetského medu a tymiánového medu. Tyto medy jsou výrazně vonné, s jantarovou barvou a příjemnou chutí, a jemně krystalizují.