Lípa srdčitá

Lípa srdčitá je strom dorůstající výšky 20 - 30 metrů. Čepel listů je okrouhle srdčitá, na líci tmavě zelená, na rubu šedozelená, jen v paždí žilek s chomáčky rezavých chlupů, které patří k určujícím znakům tohoto druhu.

Květenství je šikmo odstálé, dlouze řapíkaté, s lysým listenem Obsahuje 4 - 10 květů. Kališní lístky jsou asi 4 mm dlouhé, žlutozelené, korunní lístky jsou 7 mm dlouhé, světle žluté. Tyčinek je v květu 25 - 30 v pěti svazečcích. Plody jsou obvejčitě kulovité až hruškovité, hnědé barvy, nezřetelně žebernaté. Plodenství vytrvávají na stromě často až do předjaří.

Lípa malolistá se dožívá obvykle 500 - 700 let. Kvést a plodit začíná ve 30 - 40 letech, samostatně stojící však již v 15 - 20 letech. Kvete na přelomu června a července asi o dva týdny později než lípa velkolistá.

Má silnou pařezovou i kmenovou výmladnost - je schopna obnovování z pařezu a tvoří dokonce adventivní kořeny i ve vyhnilých dutinách starých stromů. Poskytuje měkké a lehké dřevo a její květenství jsou tradičně sbírána pro léčivé účinky.

V Česku se hojně vyskytuje zejména v nížinách a pahorkatinách.

Lípa je známá a vysoce ceněná medonosná dřevina Včelám poskytuje nektar v závislosti na klimatických podmínkách i denní době a podstatně méně pylu.

Autor: RNDr. Václav Švamberk