Růže svraskalá (Rosa rugosa )
Růže svraskalé jsou nízké keře, jež tvoří husté neproniknutelné, někdy i poléhavé křoviny. Jejich stonky a větve jsou tuhé, silné a málo ohebné, v mládí však krátce a hustě chlupaté s velmi početnými ostny. Listy mají vyvinuty 2 - 4 jařma, jsou tuhé, kožovité, s vyniklou žilnatinou. Květy dorůstají nejčastěji 8 - 10 cm v průměru.
Availability date:
Růže svraskalá
Růže svraskalá (Rosa rugosa )
Růže svraskalé jsou nízké keře, jež tvoří husté neproniknutelné, někdy i poléhavé křoviny. Jejich stonky a větve jsou tuhé, silné a málo ohebné, v mládí však krátce a hustě chlupaté s velmi početnými ostny. Listy mají vyvinuty 2 - 4 jařma, jsou tuhé, kožovité, s vyniklou žilnatinou. Květy dorůstají nejčastěji 8 - 10 cm v průměru.
Příjemce :
* Povinná pole
nebo Zrušit
Růže svraskalé jsou nízké keře, jež tvoří husté neproniknutelné, někdy i poléhavé křoviny. Jejich stonky a větve jsou tuhé, silné a málo ohebné, v mládí však krátce a hustě chlupaté s velmi početnými ostny. Listy mají vyvinuty 2 - 4 jařma, jsou tuhé, kožovité, s vyniklou žilnatinou. Květy dorůstají nejčastěji 8 - 10 cm v průměru.
Koruny mají nápadně sytě červené až purpurové, výjimečně též bílé, obvykle jednoduché. Plody jsou nažky uzavřené ve zdužnatělých, asi 4 cm velkých, kulovitých češulích (šípcích), vyrůstajících na krátkých silných stopkách. Šípky obsahují mnoho vitaminu C. Pro silnou dužninu jsou pěstovány i na plantážích pro konzervárenský průmysl.
Růže svraskalá kvete od června do října. V ČR je pěstována pravděpodobně od přelomu 19. a 20. století, v Evropě od poloviny 19. století. Zprvu byla vysazována v zámeckých parcích, v současné době je však masově používána pro zpevňování svahů. V severním Německu a západní Evropě také ke zpevňování pobřežních písčin. Je častá také jako doprovodná zeleň podél komunikací - zejména podél dálnic. Snáší i příležitostné zasolení, protože spontánně roste i v pobřežní písečné mořské zóně. U nás v poslední době i zplaňuje (např. v Třeboňské pánvi).
Včelám je především velmi dobrým zdrojem pylu a menšího množství nektaru.
Autor: RNDr. Václav Švamberk