Ztekucování

Krystalizace medu (nesprávně nazývaná cukernatost) je jev zcela přirozený. Med nijak neznehodnocuje a ani nesnižuje jeho kvalitu. Snad jen vyjma toho, že se zkrystalizovaný med špatně nabírá a roztírá na chleba. Ba naopak se dá říci, že je známkou toho, že med včelař neošidil, ani s ním chybně nenakládal.

Obecně platí, že medy s vysokým obsahem glukózy (např. řepkový) krystalizují velmi rychle, a to již několik dní po vytočení. Naopak medy s vyšším podílem fruktózy, zůstávají tekuté déle (akátový krystalizuje minimálně). Med, který nekrystalizuje (snad jen vyjma zmíněného medu akátového) byl s největší pravděpodobností nešetrně zahřátý na teplotu vyšší než 50 °C, čímž mohlo dojít k rozpadu mnoha cenných látek. Laboratorními pokusy bylo prokázáno, že pokud se med přidá do horkého čaje a je krátce na to požíván, sníží se účinnost biologický účinných látek jen nepatrně.

Ztekucování medu se provádí ohřevem teplým vzduchem v boxech, ztekucovacími pásy, nebo ponorným ohřívačem. Základním předpokladem je vždy správná teplota.

Praktický a jednoduchý způsob, jak si ztekutit med doma, je položení sklenice na radiátor. Správnou teplotu radiátoru snadno odhadneme tak, že na něm udržíme delší dobu ruku. Obdobně lze med ztekutit i vložením sklenice do teplé vodní lázně. V žádném případě se nedoporučuje ohřev v mikrovlné troubě.

Při ohřevu medu na vyšší teplotu dochází ke zničení některých přirozených součástí medu, např. enzymů.

Ze ztekuceného medu můžeme také udělat jednoduše pastový. Až začne znovu krystalizovat, každý den jej jednou nebo dvakrát promícháme. Tento proces provádíme přibližně týden. Poté již med „neztvrdne“.