Zlatobýl obrovský

Zlatobýl obrovský je vzpřímená trvalka s lodyhou vysokou i okolo 2 m mající v době kvetení vrchol zakončen množstvím drobných žlutých kvítků.

Domovem této rostliny jsou Spojené státy a jižní oblasti Kanady. Jako okrasná rostlina byl zlatobýl obrovský dovezen v roce 1758 do Londýna. Postupně zplaněl a druhotně se rozšířil téměř po celé západní, jižní a střední Evropě, následně také do Asie a na Nový Zéland. Vybírá si světlá stanoviště s větší půdní vlhkostí a vyšším obsahem dusíku, např. tvoří vegetaci na pobřeží řek, roste ve vlhkých křovinách, v některých lužních lesích tvoří monodominantní bylinné patro, dále roste na rumištích, podél cest apod. V České republice roste územně nerovnoměrně, místy až hojně.

Rozmnožuje se do blízkého okolí vegetativně oddenky a do vzdálenějšího generativně semeny rozšiřovanými větrem.

Zlatobýl obrovský je neofyt, v naší přírodě byl prvně zaznamenán roku 1851. V České republice je zařazen k vůli své agresivitě při rozšiřování a vytlačování původní flory mezi invazní rostliny. Včelaři je hodnocen jako medonosná rostlina.