Včelnice

Včelnice by měla být umístěna na stanovišti, které není příliš větrné, zato však dostatečně slunečné teplé a suché. Také musíme myslet na dostatečnou potravu pro včely, které do úlů umístíme, proto hledáme blízkou hojnost květů. A v neposlední řadě by včelař měl mít k tomuto stanovišti snadnou přístupovou cestu.

Slunečnost, dostatečné teplo a sucho je nutné hlavně v jarním období, kdy včely po zimě poprvé vylétávají z úlů. Vlhkost by mohla zapříčinit nemoci a rozvinutí nepříjemných chorob a množení včelích škůdců. Dobré stanoviště tomuto nebezpečí snadno zabrání.

Ochrana před větrem je důležitá hlavně ve chvíli, kdy se včela přetížená pylovým nákladem chystá vletět do úlu. Při její přetíženosti stačí mírný vítr, který jí vynese z její plánované trasy a vrhne jí do trávy. Pokud je teplota země nižší než 10 °C, což je u nás na jaře běžné, včela uhyne.

Dostatečná blízkost pylu, nektarů, ale i vody zamezí zbytečným ztrátám létavých včel a přináší dobré předpoklady pro zdravé a silné včelstvo.

Pokud je vaše stanoviště ve všech výše zmíněných ohledech ideální, je ještě nutné se zamyslet na orientaci výletu, tedy na směru, kterým budou včely z úlu vylétávat. V jižnějších oblastech nemusí být tato otázka tak důležitá, ale v našem podnebí hraje umístění úlu správných směrem podstatnou roli hlavně v nebezpečném období jarních měsíců.

Včely s česnem orientovaným na východ vylétávají z úlů již s východem slunce, je to výhodné především v létě a na podzim. Naše zima není pro včelí výlety uzpůsobena, proto nevadí, když je úl v tomto období otočen k severu. Navíc je to prospěšné pokud se v zimě náhle oteplí, včely nevylétnou a nevystaví se zbytečnému nebezpečí. Na jaře je naopak nejlepší česna orientovat na jih, neboť je nezbytné, aby včely jarní slunce nevylákalo do příliš chladného rána.