Melecitozní med

Melecitózní med (někdy nazývaný cementový, betonový) je med, který se na světlo světa dostane už ve zkrystalizovaném stavu.Vzniká nejčastěji koncem léta, pokud včely do pláství nanosí materiál, ve kterém je vysoký obsah trisacharidu melecitózy. To je speciální druh cukru, díky kterému med zkrystalizuje už v plástvích.

Jak už jsme si řekli, melecitóza je druh cukru – trisacharid obsahující dvě molekuly glukózy a jednu molekulu fruktózy. Nikdy se nenachází přímo v nektaru z květů, ale vždy pouze v medovici. Ta se začíná vyskytovat až koncem léta, proto se tento druh medu objevuje až v tomto období. Nejbohatšími zdroji melecitózy je smrk a modřín, ovšem nikdy nelze přesně říct, kde se melecitóza vyskytne, v jakém množství a jestli vůbec.

Žádný včelař na světě nebude mít radost z toho, že mu včely tento med vyprodukují. Jednak se jen velmi obtížně zpracovává, a je také velkou hrozbou pro samotné včelstvo. Abyste správně rozuměli – včelám nedělá problém tento med zpracovat, pokud mají k dispozici dostatek vody. V létě a na podzim si s ním ještě poradí. Horší je to v zimě, protože včely nemohou vylétávat z úlu a shánět vodu. Pokud je tedy zima mírná a dojde k alespoň nějakému oteplení, včely by měly zásoby melecitózního medu přežít bez úhony. V opačném případě to může zlikvidovat i celé včelstvo.

Stáčení tohoto medu je v medometu je nemožné, protože nižší otáčky med z plástu nedostanou, zatímco vyšší způsobí destrukci voskového díla. Nepomáhá ani ruční vymačkávání nebo vykapávání.

Jednou z mála možností je zahřát plástve na takovou teplotu, při které se ještě nezačne tavit vosk, což je ovšem pro drobné včelaře prakticky nemožné.

Další možnost je odvíčkované plásty ponořit na několik minut do pitné vody a po té vrátit zpět do úlu. Včely ho znovu zpracují a do dvou dnů ještě před rychlou krystalizací můžeme plásty vytočit.

Poslední možnost je plásty odmočit a ze vzniklé medové vody nechat vykvasit medovinu.