Závážné bakteriální onemocnění způsobované Paenibacillus larvae larvae, které se projevuje hynutím zavíčkovaného plodu.
Availability date:
Mor včelího polodu
Závážné bakteriální onemocnění způsobované Paenibacillus larvae larvae, které se projevuje hynutím zavíčkovaného plodu.
Příjemce :
* Povinná pole
nebo Zrušit
Mor včelího plodu je závažné onemocnění včelích larev. Nemoc způsobuje bakterie Paenibacillus larvae larvae. Jeho odolné spory přežívají v půdě i mnoho desítek let a způsobují dlouhodobé zamoření oblasti nákazy. Mor je důsledkem nedostatečné péče o včelstva (nezajištění čistoty úlů) a u volně žijících včel se téměř nevyskytuje.
Nákaza moru včelího plodu se projeví u zavíčkovaného plodu. Prvním příznakem, který by měl u včelaře vzbudit podezření, je mezerovitý plod. Dalším typickým příznakem jsou tmavá, propadlá a občas děravá víčka. Uhynulá včelí larva se mění na tmavohnědou lepkavou kašovitou hmotu, která se táhne a typicky zapáchá. Po vyschnutí uhynulé larvy vznikne příškvar, který je pevně přilepen na spodní stěně buňky.
Dělnice nakaženou buňku poznají a vyčistí, při tom se však nakazí bacily moru. Samy neonemocní, ale přenesou nákazu na další zdravé larvy. Buňky plástvů zůstávají také zdrojem bacilů. Postupně se rodí méně mladušek, včelstvo slábne, až uhyne. Jejich zásoby naleznou a vyberou okolní včelstva a tím dochází k nakažení morem včelího plodu.
Včelí plod (larvy) se nakazí sporami mikroba v potravě. Spora v žaludku larvy do 24 hodin vyklíčí a rychle se množí. Se vzrůstajícím množstvím patogena roste i koncentrace toxických enzymů a tělní buňky larvy se doslova rozpouštějí. Rozkládající se tkáňová struktura umožňuje mikrobu pronikat do dalších částí těla larvy. Po zavíčkování buňky hyne larva na celkovou sepsi. Zbytky jejího těla postupně vysychají a mění se v hnědočerný příškvar na dně buňky. Včely se snaží příškvar odstranit a mimoděk roznášejí infekci po plástech.
Dospělé včely jsou vůči nákaze odolné. Spory v jejich žaludku nevyklíčí, uchovají si však životaschopnost. Spolu s výkaly se dostávají mimo tělo a mohou být znovu zdrojem nákazy.
Chorobou oslabené a hynoucí včelstvo provokuje loupeživý nálet cizích včel, a tak se stává potenciálním zdrojem šíření nákazy do dalších včelstev. Loupeží se přenáší naráz velké množství spor, což je jeden z důležitých předpokladů propuknutí nemoci. Přenos nákazy jednotlivými infikovanými zalétnuvšími včelami či trubci nebyl prokázán.
Výskyt moru včelího plodu lze potvrdit pouze profesionální laboratorní diagnostikou. Při podezření na výskyt nutno neodkladně zaslat vzorek plodu k laboratornímu vyšetření.
Mor včelího plodu je rozšířen po celém světě. V Česku se díky radikálním postupům při tlumení nákazy podařilo výskyt choroby snížit na desetiny procenta.