Varroáza

Varroáza (též varroóza, Varroasis apium) je infekční onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor. Tento roztoč pochází z Indie, kde jsou tamní včely vůči němu rezistentní, na rozdíl od včel evropských. V Česku je rozšířen od 70. let 20. století. Napadá především plod, ale i dospělé jedince, které značně oslabuje sáním hemolymfy.

Léčba varroózy se provádí po sběru medu v podzimních měsících. V zimě na přelomu let 2007–2008 zahynula v důsledku varroózy přibližně třetina včelstev v Česku.

Včelstvo postupně slábne, líhnou se včely s nedokonale vyvinutými křídly, zakrnělýma nohama či menším počtem noh. Dochází k výraznému zkrácení délky života včel, přičemž včely hynou často během zimy, v případě masivního napadení i na podzim. Jsou-li již ve včelstvu zjevné příznaky varroázy, na léčení bývá zpravidla pozdě.

Mtvé roztoče, kteří jsou viditelní pouhým okem, můžeme objevit na dně úlu. Při diagnostice varroózy je zaměřena pozornost kromě klinických příznaků zejména na identifikaci původce. Vyšetřuje se měl (adspekční, flotační metodou), trubčí plod (adspekcí či vyplavením) nebo dospělé včely (termická nebo třepací metoda). Bez usmrcení včel je možné využít metodu posypu a oklepu moučkovým cukrem. Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit včelomorku obecnou (Braula coeca).

V Česku se používá chemická léčba akaricidy. Léčbu lze provádět jen přípravky registrovanými ÚSKVBL a ve shodě s jejich příbalovou informací . Pak není ohrožen med jako potravina. Existují ale také fyzikální a mechanické metody léčby. Například teplotní, která se používá od 70. let. Hledají se také genetické možnosti boje s parazitem. Řada týmů se snaží podchytit a selektovat přirozenou odolnost včel (například varroasenzitivní hygiena VSH). Problémem ale zůstává nízká dědivost těchto vlastností.

V Česku byla 6. června 2008 oficiálně spuštěna internetová aplikace Varroamonitoring System (VMS). Systém byl založen na dobrovolnosti včelařů a sledoval aktuální nákazovou situaci v zapojených lokalitách.