Prvoroj

Když včelstvo zjistí, že je dost silné a má hodně zásob medu a pylu, začne u něj probíhat rojová nálada. Těch důvodů může být víc nebo mohou být jiné, ale tento je většinou ten nejpodstatnější. Roje se objevují při největší síle včelstva a zároveň v nejlepší snůškové době. Jsou to měsíce květen – červen. V této době má přebytek vylíhlých mladušek, které se nudí v úle. Problém je totiž v tom, že včela má v úle několik činností, které se v průběhu jejího života mění. A ta první činnost je krmení larev včelího plodu. Bohužel v této době je silné snůškové období, které brání matce v kladení, protože včely obsazují jednotlivé buňky v plástu pylem nebo nektarem. Proto je larev s porovnáním s mladuškami málo a ty začínají z tohoto důvodu stavět většinou na okrajích plástů tzv. misky. Jelikož matka nemá kam klást, ochotně naklade vajíčka do těchto misek. Pak přichází mladušky, které začnou krmit tyto vajíčka mateří kašičkou a postupně misku zvětšují podle toho, jak larva roste. Z misky se stane tzv. matečník. Po 9 dnech tento matečník včely zavíčkují. Nová matka se líhne 16 den po nakladení vajíčka. 2 dny před vylíhnutím vydává nová matka z matečníku takové kvákavé zvuky. To je signál pro včelstvo, že se má vyrojit. Jakmile jim to počasí jen trochu dovolí, opouštějí úl. A nemysleme si, že musí být nějak krásné počasí. Roj totiž vytvoří na místě kam dosedne tzv. hrozen. Včely v tomto hroznu vydrží i několik dní a to může na ně klidně pršet. Jediné, co jim vadí, je přímý sluneční svit nebo silný vítr. Když roj usedne na nějaké místo, začnou z něj vylétávat včely, které slídí po okolí a hledají místo pro jejich nový domov. Může to být dutina ve stromu či prostor pod střechou domu. Jakmile ho najdou, celý roj se zvedne a přelétne do včelami vybraného nového domova.