Mandloň obecná

Mandloň je keř nebo strom o výšce 2 - 8 metrů, s korunou v mládí nejčastěji jehlancovitou, později kulovitě až široce rozkladitou.

Kmen má šedozelenou hladkou a později podélně rozbrázděnou borku. Mladé větve jsou lysé, červenohnědé až načervenalé. Krátké postranní větve jsou vzácně zakončené trny. Nesou pupeny podlouhle vejcovitého až kuželovitého tvaru. Listy mají zpravidla na bázi klínovitou až zaokrouhlenou a na okraji pilovitou úzce vejčitou čepel.

Krátce stopkaté květy, velké až 4 cm v průměru, vyrůstají jako jednotlivé nebo po dvou až třech ještě před rašením listů. Mají bílou až růžovou barvu. Po odkvětu i v průběhu kvetení narůstá intenzita načervenalé barvy.

Plody jsou 3 - 6 cm dlouhé, podlouhle vejcovité, šedě plstnaté a kožovité peckovice, obsahující úzce křídlatou zploštělou pecku s až 3 semeny. Sladká, vzácněji též hořká semena jsou známé mandle.

Mandloň roste na lehkých výhřevných hlinitých půdách s vyšším obsahem humusu. Vyžaduje dlouhé teplé léto a krátkou zimu bez velkých teplotních výkyvů. V Česku je pěstována především v teplých oblastech jižní Moravy (do nadmořské výšky 250 metrů).

Mandloň obecná kvete od března do dubna. Včelám je jako jedna z raně kvetoucích slivoňovitých dřevin velmi dobrým zdrojem nektaru i pylu.