Modřín opadavý

odřín opadavý, též uváděný jako modřín evropský, je statný jehličnatý strom z čeledi borovicovitých.

Jeho přirozený areál zahrnuje pohoří střední Evropy – Alpy a Karpaty a jejich předhůří. Izolovaná populace se nachází v severním Polsku. Jeho přirozený výskyt na území České republiky je ze západu ohraničen Hrubým Jeseníkem, ovšem v současné době se zde jeho přirozené porosty nevyskytují. Vyskytují se zde však záměrně pěstované vyšlechtěné produkční či okrasné odrůdy.

Mladý stromek vyrůstá z kůlovitého hlavního kořene, který posléze zakrní a je nahrazen větvenými postranními kořeny. Z rovného, 20-50 metrů vysokého kmenu vyrůstají nepravidelně postranní větve vytvářející řídkou, kuželovitou korunu. Jehlice jsou měkké, světle zelené a vyrůstají ve svazečcích na zkrácených kolcových větévkách (brachyblastech), na zimu opadávají (viz české druhové jméno). Kvete od dubna do června. Drobné vejčitě kulovité nerozpadavé šišky dozrávají na podzim.

Jde o horský světlomilný strom, často se pěstuje v parcích. Jeho dřevo je značně ceněno, je měkké, ale tvrdší než dřevo našich běžnějších jehličnanů (s výjimkou tisu). Je středně těžké, poměrně pružné a trvanlivé. Má úzkou nažloutlou běl a výrazné červenohnědé jádro. Dřevo se používá k výrobě nábytku, obkladům stěn či jako stavební dříví.

Modřín opadavý je významným hostitelem producentů medovice. Medovnice mohou tvořit větší množství trisacharidu – melecitózy. Tento trisacharid byl však zjištěn u všech producentů medovice. Jeho tvorba je odvislá od průběhu počasí, druhu producenta a složení mízy. Tento trisacharid je pro včely nestravitelný a velmi rychle v plástech krystalizuje, med proto poté není možno z plástů vytočit a ty jsou často znehodnoceny. Včely pro alespoň částečné zpracování melecitózy musejí mít dostatek vody. Nebezpečím je pro včelstvo zimování na melecitózním medu, které může skončit i úhynem včelstva hlady. Modřín je také zdrojem pylu.