Pelyněk černobýl

Pelyněk černobýl je vytrvalá, slabě aromatická bylina, s rozvětvenou kořenovou hlavou. Stonky rašící brzy na jaře jsou přímé, tuhé, plné a hustě olistěné s podélnými žlábky. Listy jsou na líci lysé a tmavozelené, na rubu tence šedobíle plstnaté. Nejdolejší krátce řapíkaté, peřenolaločné, s velkým 3 - 5 laločným koncovým úkrojkem. Horní jsou jednoduše peřenodílné až peřenosečné.

Květenství jsou téměř přisedlé nebo krátce stopkaté zvonkovité úbory skládající bohatou listenatou latu. Obsahují žlutavé nebo až červenohnědé květy s téměř lysou korunou. Několik okrajových samičích květů má trubkovitou korunu. Středové květy jsou oboupohlavné v počtu 8 - 20 s úzce nálevkovitou korunou.

Plody jsou v obrysu podlouhlé a smáčklé nažky.

Roste na rumištích, navážkách a víceletých úhorech, často též na okraji komunikací, pasekách, i v extenzivně využívaných loukách a pastvinách na slunných až polostinných místech a půdách dobře zásobených dusíkem. V Česku je to ledna z nejběžnějších rostlin (zejména v nižších a středních polohách).

V pletivech obsahuje terpenoidní silice, pro jejichž obsah je občas používán v lidovém léčitelství. Je však také úporným plevelem i původcem pylových alergií.

Pelyněk černobýl kvete od července do září.

Pro včely je v období snůškových mezer zdrojem pylu, poskytujícím i nektar.