Bezžihadlová včela

Nejčastěji najdeme včely bez žihadel v tropických a subtropických oblastech. Nejčastějším místem výskytu je tedy Austrálie, Afrika a jižní Asie. V mnoha původních domorodých kulturách je jejich med považován za vzácný lék.

Včel bez žihadla existuje mnohem víc, než byste si mohli myslet. Včely totiž nejsou reprezentovány jen včelou medonosnou, kterou všichni dobře známe. Jen bezžihadlových včel je na světě kolem pěti set druhů. Ovšem nenechte se zmást. I tyto včely mají žihadlo. Pouze je natolik zakrnělé, že nedosahuje své obvyklé délky a není možné používat toto žihadlo k obraně.

Počátkem našeho letopočtu začaly včely Melipona beecheii chovat Mayové na poloostrově Yukatán v dnešním Mexiku. Narozdíl od včely medonosné, jejichž kolonie dokáže ročně nashromáždit desítky kilogramů medu, jsou mednatky mnohem méně produktivní a neposkytnou více než kilogram medu.

Vzhledem k odlišnému způsobu života i místu výskytu jsou tu rozdíly také v chuti medu těchto včel. Ten je více nasládlý a má výraznější chuť, ve které je znatelně rozpoznat chuťová stopa ovoce.

Na rozdíl od klasické evropské medonosné včely jsou tyto tropické druhy aktivní po celý rok. Je to dáno tím, že žijí v pro ně příznivých podmínkách. Nemyslete si ale, že když nemají žihadlo, nemohou vám nijak ublížit. Příroda je nechtěla nechat na pospas osudu, a tak je vybavila schopností kousat. Mnohé druhy jsou navíc vybavené jedovými žlázami, kterými dokáží infikovat ránu a způsobit poměrně velkou bolest.

Rozdíl najdeme také v sociálním uspořádání kolonií bezžihadlových včel. Zatímco běžná včela medonosná má od narození jasně určenou svou sociální roli, a o postavení včelí královny je rozhodnuto už od jejího narození, vůdčí role včel bez žihadel se mohou měnit.