Bobkovišeň lékařská

Bobkovišeň je keř nebo nízký strom s tmavohnědou až černou drsnou borkou. Mladé větve jsou zelené, později šednoucí. Z vejcovitých pupenů, krytých na vrcholu trojzubými šupinami, se vyvíjejí listy s eliptickou až široce eliptickou čepelí, na líci tmavozelenou a lesklou, na rubu světlejší a matnou. Květenství vytváří jednotlivé úžlabní mnohokvěté přímé hrozny. Jednotlivé květy jsou bílé, krátce stopkaté, s trojúhelníkovitými kališními lístky a bílými korunními lístky. V květu je obvykle 15 - 25 tyčinek. Plody jsou kulovité černé peckovice.

Bobkovišeň kvete od dubna do května.

Tento druh je poměrně často pěstován v parcích a sadech pro neopadavé, lesklé, tmavozelené, dekorativní listy a bílá, dlouho vytrvávající květenství. Dobře snáší zastínění i městské prostředí.

Bobkovišeň pochází z východního Středozemí, Malé Asie, Kavkazu a střední Asie. Pěstuje se v mnoha kultivarech. Její listy obsahují jedovatý kyanoglykosid prunolaurin.

Silice získávaná z listů se používá ve voňavkářském a farmaceutickém průmyslu.

Bobkovišeň lékařská je velmi dobrým zdrojem nektaru i pylu.