Trubčí plást

Trubčí buňky (tzv. trubčina) mají v průměru 6.91 mm. Trubčí buňka není ani tak hlubší (jak tomu je u matečníku) jako spíš širší. Zavíčkovaný trubčí plod se dobře pozná i podle víček, které jsou zřetelně vypuklé, narozdíl od dělničího plodu. Buňky tvoří pravidelný šestiboký hranol, uzavřený v dolní části třemi čtyřhrannými kosočtverečnými plochami: tupý úhel těchto ploch vytváří trojbokou pyramidu. Protože každá stěna a každá dolní plocha je současně dělící stěnou mezi dvěmi buňkami, je tímto typem stavby dosaženo optimálního využití prostoru: na každém cm2 jsou čtyři buňky pro dělnice a tři pro trubce při minimálním nároku na materiál a dobu stavby, vynikající pevnosti. stejně jako malé tepelně vodivosti. Konstrukce je tedy současně tepelně izolující a šestiboký hranol buňky je jako šitý na kulatý tvar larev a tím jsou splněny i biologické požadavky.

 Dělničí a trubčí buňky jsou používány k výchově plodu a k ukládání medu. Do dělničiny, na rozdíl od trubčiny, ukládají včely i zásoby pylu.