Vrba jíva

Vrba jíva je nízký strom dorůstající výšky 10 - 15 m, s kmenem až 50cm v průměru, často však i jen statný ker, rozšířený v mírném pásu celé severní polokoule.

Střídavé, na rubu šedoplstnaté, listy jsou dlouze řapíkaté. Vyvíjejí se na hnědozelených letorostech až po odkvětu. Vrba jíva roste i na stanovištích pro jiné druhy vrb málo typických. Jako ostatní vrby je světlomilná. Nižší nároky na půdní vláhu vsak přispívají k většímu rozšíření v přírodě. Nelze ji také množit jednoduše jako většinu jiných (vlhkomilných) druhů vrb z dřevnatých (tzv. zimních) osních řízků a její kultivary se roubují na jiné dobře zakořeňující druhy.

Vrba jíva je dřevinou dvoudomou. Na jednotlivých stromech nebo keřích květy vyrůstají v jehnědovitých květenstvích - v zelených samičích jehnědách tvořených pestíkovými květy nebo v žlutých samčích jehnědách z prašníkových květů. Plody jsou tobolky uvolňující již v dubnu a květnu chmýrnatá semena, která na povrchu vlhké půdy rychle klíčí.

Svým kvetením a bohatou nabídkou nektaru v květenstvích prašníkových i pestíkových vrb i pylu pouze v květenstvích prašníkových vrb signalizují jívy nástup středního předjaří.

Autor: RNDr. Václav Švamberk