Vrba bílá

Vrba bílá je teplomilný dvoudomý strom, dorůstající výšky 20- 30 metrů, s metlovitou hustou korunou a tenkými větvemi. Kmen má přímý, dosahující průměru až 1 metru, pokrytý zpočátku hladkou, později podélně brázditou borkou tmavošedé barvy. Letorosty má podle různých kultivarů špinavě hnědofialové, žluté, oranžové či červené. U smuteční formy S. alba tristis mají převislé letorosty žlutou barvu. Pupeny jsou vejcovitého tvaru, listové a květní se neliší. Listy jsou podlouhle kopinaté, asi 10 cm dlouhé.

Vrba bílá je původní v lužních lesích a v pobřežních houštinách podél větších řek, zejména na hlubokých hlinitých a písčitohlinitých živinami bohatých půdách nížin a pahorkatin.

Květenství tvoří úzce válcovité jehnědy, dorůstající do délky až 6 cm. Samčí květy obsahují 2 tyčinky a 2 nektariové žlázky, samičí květy mají téměř přisedlé lysé semeníky a 1 soudečkovitou nektariovou žlázku.

Plodem je tobolka s velkým množstvím chmýrnatých drobných semen.

Vrba bílá se dožívá 80 - 100 let. Kvést začíná mezi 8. - 10. rokem. Kvete od poloviny dubna do počátku května, za současného rašení listů.

Je výborným zdrojem nektarové i pylové pastvy v pozdním předjaří.

Autor: RNDr. Václav Švamberk