Vřes obecný

Vřes obecný má bohatě větvené, 20 – 40 cm vysoké keříky. Přízemní větve často poléhavé nebo vystoupavé, horní přímé. Listy úzce kopinaté, člunkovité, na postranních nekvetoucích větévkách husté, střídavé, na hlavních větvích řídké, vstřícné. Květy krátce stopkaté, kališní lístky obvejčité, jasně fialově růžové nebo bílé, cípy korunních lístků asi 2 mm dlouhé. Plody jsou kulovité chlupaté tobolky. Semena vejcovitá, hnědá.

Roste na vřesovištích, pastvinách, vrchovištích, ve světlých lesích, na skalách, písčinách. Vyhovují mu chudé, písčité půdy a vyskytuje se pouze na půdách kyselých; typický a spolehlivý ukazatel acidních zemin. Výrazně světlomilný druh.

Vřes je všestranně nedoceněnou, univerzálně působící bylinou. Obsahuje hlavně třísloviny, dále flavonoidy, silici, sliz, hořčiny, kyselinu křemičitou a další látky. Hlavní uplatnění nachází v urologii, dezinfikuje močové cesty a má močopudný účinek.Vřes je rovněž rostlinou použitelnou k barvení látek. Poskytuje hořčičnou žluť a zelené barvivo.

Kvete v srpnu až září, u nás netvoří již rozsáhlé porosty – vřesoviště, v přímořských oblastech západní a severní Evropy velmi významný zdroj nektaru, vřesový med tixotropní – rosolovitý a je potřeba speciální zařízení na jeho vytáčení.