Včela indická

Indická včela – druh včely.

Více podrobností

Číst dál

Včela indická je velmi rozšířený poddruh včely východní. V českém názvosloví se jméno tohoto poddruhu užívá chybně pro označení celého druhu (nesprávně včela indická místo platného včela východní).


Včela východní (Apis cerana Fabricius, 1793) je po včele medonosné je dalším nejproduktivnějším druhem. V oblastech svého rozšíření je chována stejně intenzivně jako včela medonosná.

Původní rozšíření včely východní zahrnuje velkou část asijského kontinentu. Jedná se o oblast vymezenou na západě Afghánistánem a východní Indií, na severu ussurijskou oblastí, na východě Japonskem a Filipínami, na jihu ostrovem Jáva.

Včela východní je na rozdíl od včely medonosné poněkud menší. Proto např. trubčí buňky odpovídají svou velikostí dělničím buňkám včely medonosné. Zvláštností trubčích buněk je malý otvor ve víčku.

Včela východní je zajímavá z hlediska výzkumu nebezpečného parazita kleštíka včelího. Je původním hostitelem tohoto roztoče a mezi ostatními včelími druhy dokáže jako jediná s parazitem koexistovat. Kleštík včelí se množí pouze na včelím plodu.

Tlumení jeho rozvoje ve včelstvu napomáhá výrazný čistící pud včely východní. Dělnice dokáže rozpoznat přítomnost roztoče i v zavíčkovaném plodu. Buňku otevře a pokud samička roztoče sama nevyjde, včela odstraní obsah buňky – larvu i s cizopasníkem. Trubčí plod má masivnější víčka pro dělnici těžko odstranitelná a proto pro kleštíka bezpečnější. Množení parazita se tudíž děje výhradně na trubčině. Trubce včelstvo odchovává jen kratší dobu během roku (např.: Apis cerana japonica jen tři měsíce) a kleštík se nestačí přemnožit. Vzniká tak rovnováha mezi hostitelem a parazitem.

Včela je vybavena schopností zbavovat se roztoče na svém vlastním těle sebečištěním nohama a kusadly odstraňuje parazita z povrchu těla svých družek. Často přitom dochází k poškození parazita a k úhynu. Tato vlastnost se označuje jako grooming.

Třetí vlastností omezující výskyt parazita je migrace. Včelstvo je schopné opustit své dílo, i když je v něm nevylíhnutý plod. Tak se zbaví generace kleštíka dokončujícího svůj vývoj pod víčky plodu. Tato vlastnost však není v tlumení rozvoje kleštíka rozhodující, jak se dříve myslelo. K migraci dochází spíše jen v oblastech s delší suchou a horkou části sezóny.

Včela východní dokáže odolávat útokům asijských sršní mandarínských, čínských a žlutavých (Vespa mandarinia, Vespa velutina a Vespa simillima). Včely se shluknou kolem dravé sršně pokoušející se proniknout do úlu a zvyšováním tělesné teploty a koncentrace CO2 predátora doslova "uvaří". Jako obranu vůči sršni Vespa soror využívají i bláto, trus, hnůj a mýdlový odpad, jež rovněž rozmazávají u vstupu do úlů, kterážto taktika byla zaznamenána ve Vietnamu.

V roce 1996 byl v Číně objeven v těle včely východní nový druh parazitické houby Nosema ceranae Fries, 1996.

Rozsáhlá oblast výskytu včely východní zahrnující v sobě odlišná klimatická pásma, nížiny i velehory, stejně jako izolované ostrovy, ovlivnila rozrůznění jediného druhu Apis cerena do více geografických poddruhů.

30 další hesla ve stejné kategorii