Jeřáb ptačí

Jeřáb ptačí je strom, případně větší keř, se světle šedou hladkou borkou. Větve jsou zakončeny vejcovitými špičatými plstnatými pupeny, z nichž se na jaře vyvíjejí lichozpeřené složené listy s podlouhle kopinatými pilovitými lístky. Koncem jara rozkvétají kompaktní bohatá květenství žlutobílých vzpřímených květů. Z polospodních semeníků se v podletí a na podzim vyvíjejí kulovité až elipsoidní oranžově červené malvice.

Jeřáb začíná poprvé kvést ve věku asi 10 let. Dožívá se 80 - 100 let. U nás je původní ve světlých lesích, listnatých i jehličnatých a najejich okrajích, většinou na půdách chudých živinami, např. na plochách po imisemi poškozených lesních porostech v pohraničních oblastech Čech. Zde se často uplatňuje společně s břízou. Významnou vlastností porostů jeřábu je podpora růstu dalších dřevin. Proto se velmi dobře uplatňuje v lesním hospodářství jako pionýrská dřevina pro duby, buky, smrky i jiné dřeviny. Má velmi dobrou odolnost proti imisím, a proto je využíván i v parkových městských výsadbách. Jeřabiny jsou i důležitou složkou výživy lesní zvěře a ptactva.

Jeřáb ptačí z hlediska včelí pastvy je využíván hlavně jako zdroj pylu, současně včelám poskytuje i menší množství nektaru.

Autor: RNDr. Václav Švamberk