Jírovec maďal

Jírovec maďal (Aesculum hippocastanum) pochází z Balkánu, Řecka a Bulharska. Do střední Evropy se dostal již v roce 1576 a od té doby patří k všeobecně známým a oblíbeným dřevinám. Je to pěkný strom, dorůstající výšky do 25 m, s těžkou, hustou a téměř pravidelnou korunou. Letorosty jsou hnědé, pupeny lepkavé. Pětičetné až sedmičetné listy jsou až 250 mm dlouhé. Bílé květy s červenými a žlutými skvrnami jsou uspořádány v 200 až 300 mm dlouhých vzpřímených latách. Kvete v květnu. Jednotlivé květy celého květenství vykazují zajímavou ekologickou zvláštnost: pouze při žluté skvrně se tvoří nektar, při červené nikoli. Květy s červenou “ signální ” skvrnou nejsou již nalétávány hmyzem (většinou včelami a čmeláky). Plody jsou pichlavé tobolky s 1 - 3 červenohnědými semeny - kaštany. Patří do čeledě kaštanovitých. Uplatňuje se pouze tam, kde má dostatek místa, hlavně v sadech, širokých alejích a ve stejnorodých skupinách. Snáší dobře řez, tvarovaný však neposkytuje pěkný vzhled. "Baumannii". Tato plnokvětá, bíle a dlouho kvetoucí odrůda nepřináší žádné plody, a proto se dobře hodí pro alejové výsady podél komunikací. Je to léčivá rostlina a sbírají se květy, semena, listy, případně i kůra. Květy sbíráme ručně jednotlivě hned, jak rozkvetou, nebo celé květenství, z kterých je dostatečně obereme. Semena sbíráme jedině úplně zralé, když samy spadnou ze stromu (srážené jsou ještě nezralé, a proto nepoužitelné). Sušíme pozorně, zejména květy, aby nezhnědly. Schnou pomalu. Semena případně dosušujeme, aby nezplesnivěly. Uschováváme dobře uzavřené a chráníme před světlem a vlhkem. Užívá se vnitřně i zvenčí uleví při hemeroidech, křečových žilách, při zánětech žil a příznivě ovlivňuje krevní oběh.

Jírovec maďal je výborným zdrojem nektaru v měsíci květnu převážně ve městech.