Jabloň lesní

Jabloň lesní je malý strom z čeledi růžovitých, původní v české květeně.

Vzrůstově zpravidla nepřesahuje výšku 10 metrů. Hustě rozvětvená koruna začíná již nízko nad zemí nad často nepravidelným sešikmeným kmenem. Mladé větvičky bývají kůlovitě zakončené. Borka je šedohnědá, šupinatá. Listy vroubkované, široce oválné, na vrchní straně tmavěji zelené a matné, na spodní straně spíše světlejší a lesklé, téměř bez trichomů (kulturní jabloně zde bývají hustě "osrstěné"). Listy se před opadáním barví do žluta. Květy jsou velmi podobné květům kulturních jabloní – s tím rozdílem, že korunní plátky jsou užší a z vnější strany s červenavým nádechem. Květy vydávají silnou líbeznou vůni. Plodem jsou žluté nebo nazelenalé malvice - jablka o průměru zhruba 2-4 cm.

Vyskytuje se roztroušeně v listnatých lesích celé Evropy. Svědčí jí půda s dostatkem živin. Zvláště jsou pro ni výhodné okraje lesů a cest, kde dorůstá větších rozměrů.
Jabloň lesní se svými geny částečně podílela na vyšlechtění některých odrůd kulturních jabloní.
Jabloně jsou včelám zdrojem nektaru a pylu.