Kaštanovník setý

Kaštanovníky jsou dlouhověké stromy. Dosahují stáří dvou set i více let a dorůstají až do 35metrové výšky. Listy mají krátce řapíkaté, podlouhle kopinaté, na obvodu ostře pilovité.

Kaštanovníky jsou původní v jižní Evropě, severní Africe a v Malé Asii. V teplejších krajích je tento strom často vysazován, u nás se však dobře vyvíjí i ve vyšší nadmořské výšce (v Nasavrkách u Chrudimi a okolí). Je ohrožován houbovými chorobami - tracheomykózami (podobně jako duby a jilmy). Poprvé kvete až ve 20 až 30 letech. Kvetení probíhá v závislosti na nadmořské výšce v červnu až červenci.

Žlutavé samčí květy se šesti okvětními lístky a s 10 až 20 tyčinkami skládají nejprve přímé a později převislé 20 cm dlouhé jehnědy. Nektaria představují přetrvávající zbytky samičích orgánů v samčích květech. Zelenavé samičí květy vyrůstají po jednom až třech na bázi samčích květních stopek - nektar nevylučují. Plody jsou nažky s kožovitým hnědým oplodím. Vyvíjejí se zpravidla po třech v ostnité a za zralosti pukající číšce.

Kaštanovníky poskytují včelám mnoho nektaru, medovici i pyl. Pylové rousky jsou sírově žluté barvy. Sběr pylu i nektaru probíhá po celý den. Med z kaštanovníku je tmavší barvy, má vysokou vodivost, lehce nahořklou chuť a je často velmi ceněn. Sklízí se zejména v jižní Evropě a na Kavkazu.

Autor: RNDr. Václav Švamberk