Koukol polní

Koukol je jednoletá nebo ozimá bylina s bohatě větveným hlavním kořenem a přímou, až 90 cm vysokou lodyhou, která je pod uzlinami šikmo přitiskle až odstále dlouze chlupatá.

Nejspodnější listy jsou úzce obkopinaté, za květu již zaschlé, střední a horní lodyžní listy jsou čárkovitého až úzce podlouhlého tvaru.

Květy vyrůstají ve volném chudokvětém vijanu, řidčeji také jednotlivě terminálně. Jsou dlouze stopkaté, s desetižilným kalichem vytvářejícím trubku. Čepele korunních lístků jsou obvejčité nebo klínovité, celistvé až mělce vykrojené, nachově fialové barvy, na bázi s tmavšími proužky. Vzácně se vyskytují i květy bílé.

Plody jsou tobolky vejcovitého až elipsoidního tvaru, dlouhé 14-18 mm, produkující mnoho tmavohnědých až černohnědých semen, velkých asi 3 mm.

Místem původního výskytu koukolu byla především obilná pole - jařiny i ozimy. Občas se vyskytoval i v kulturách lnu. Byl tak běžným plevelným druhem. Dnes se již na celém území vyskytuje velmi vzácně.

Semena koukolu obsahují jedovaté glykosidy, a proto jsou z dřívějších dob známy otravy lidí i dobytka připomínající svými projevy lepru jako následek konzumace nedokonale vyčištěného obilí a výrobků z něho namleté mouky.

Koukol kvete od června do srpna.